Zápis z jednání RPK SN,Klokočov 19.12.2019 - ke stažení

Zápis z rady plemenné knihy SN

Klokočov, 19.prosince 2019,

Přítomni: Jan Blizňák, Petr Novák, Ing. Ivan Petrtýl, David Janoš, Jana Nováková

Vyjádření k výsledkům SNP analýzy plemene slezský norický kůň.

Rada SN se shoduje na tom, že počet koní, kteří nesplňují stanovenou minimální hranici cizích genů 12,5%, je poměrně nízký. Zároveň však RPK upozorňuje na poměrně velký počet nesrovnalostí ve srovnání výsledků analýzy z roku 2018 a 2019.

Jako příklady uvádí následující koně výsledky jejich SNP testů:

Klisny 54/556 Stella a 54/555 Stefany byly v první analýze označeny jako jedinci s minimálním počtem slezský genů, naproti tomu v analýze z letošního roku jsou již označeny jako jedinci s bezmála 100% genů.

Dalším příkladem je klisna 67/142 Leidy, která v analýze z roku 2018 měla pouze 18% slezských genů a v letošní analýze již dosáhla hodnoty téměř 83% slezských genů.

Tento problém se týká také hřebce 1439 Sagem, který v loňském roce s podílem 86,6% nedosáhl na Vámi požadovanou hranici a v letošní analýze je uveden opět jako téměř 100% nositel slezských genů.

Tyto tři příklady nejsou jedinými nesrovnalostmi, celý seznam koní jejichž výsledky se v daných letech jej uveden v příloze tohoto zápisu.

Počet jedinců, u kterých jsme našli nesrovnalosti je poměrně velký a rozptyl jejich výsledků až zarážející.

RPK SN díky těmto zjištěním vyjadřuje nedůvěru ve výsledky dané analýzy. K této skutečnosti také přispívá fakt, že vzorky jedinců se porovnávají pouze mezi sebou.

Dále nás zarazila skutečnost, že u sourozenců s totožným původem, je možné najít také rozdílné počty genů. Týká se to např. dvojice 2604 Barif (99,9%) a 67/191 Ulita (90,5%), a také 65/763 Nela (92,5%) a 66/735 Nora (99,9%).

V případě, že se tyto nesrovnalosti vysvětlí například lidským pochybením a bude tedy platit to, že jedinec s menším počtem slezských genů než je 87,5% nebude zařazen do GZ resp. bude z GZ i zpětně vyřazen (podle mě to nejde a musíme trvat na účinnosti od… ne zpětně) naskýtají se další otázky.

1. V případě spojení hřebce SN, který není zařazen do GZ a klisny zařazené do GZ (potomek splňuje podmínky), bude majitel klisny čerpat dotace na březí klisnu?
2. V opačném případě, hřebec SN zařazen do GZ a klisna SN nezařazená do GZ (potomek splňuje podmínky) bude majitel čerpat dotace na březí klisnu?
3. Pokud jsou známy výsledky hřebce i klisny je možné dopředu určit hodnoty potomka?
4. Pokud ne, jakých způsobem budou hříbata testována?
5. Bude prováděn plošný test všech hříbat? Nebo to bude na odpovědnosti a vůli majitele klisny a v plném rozsahu na jeho náklady? Bude laboratoř schopna realizovat malé počty analýz?
6. Budou se měnit podmínky zařazení do GZ, tedy kromě zmíněné hranice genů?

S ohledem na skutečnost, že je variabilita výsledků analýz z jednotlivých let je vysoká, že je zmapována pouze cca polovina populace a plemenní hřebci jsou již pro připouštěcí sezonu 2020 rozmístěni na stanicích, navrhujeme:

1. Ponechat pro sezonu 2020 zařazení jedinců podle stávajících kritérií.
2. Analýzu druhé části populace provést hned v jarních měsících, tak abychom měli výsledky k dispozici přibližně v létě 2020.
3. Nový systém bychom doporučili zavést nejdříve od roku 2021. Do té doby budou pro chovatele platit stávající podmínky, které by jim měly být uznány. Nové podmínky by měly platit pro nově zařazované jedince.

Upozorňujeme na skutečnost, že SNP analýza by neměla být jediným kritériem pro zařazování koní do GZ. V rámci plemene se RPK musí řídit platným řádem plemenné knihy a jeho zákonitostmi, hodnotit koně podle typu, měr a v neposlední řadě také charakterových a pracovních vlastností. Uchování GZ by mělo znamenat uchovat jedince, kteří splňují všechny tyto kritéria. Jelikož plemenná kniha SN je uzavřená, je nutné také dbát na zachování všech dosud působících zakladatelských hřebčích linií a původních rodin. Při tak malé populaci, která je navíc roztroušena prakticky po celém území ČR, je nadmíru důležité nezužovat plemennou základnu.

Zapsala: Jana Nováková